Konečně jsme se dočkala a na skalce mi opět vykvetl hvozdík sivý. Je krásný a jsem ráda, že se mu u mě daří. Neláká mě tak ve volné přírodě, kde se mu také daří, ale je přísně chráněný.
Hvozdík mám už léta. Je to dlouholetá vytrvalá a trsnatá rostlina, na kterou můžete narazit i v přírodě. Třeba na slunečných stráních. Ale pozor na to, je ve volném přírodě je přísně chráněný. Pokud si takové krasavce chcete pořídit, tak raději bez pokuty v zahradnictví nebo na trhu. Například v mém oblíbeném Berouně na něj v sobotu na náměstí natrefíte a nebude drahý.
I když to vypadá, že poroste všude, ne každému se to podaří. Ne každému se daří krásně kvetoucí rostlinu vypěstovat z koupené sazenice. Není výjimkou, že si takový neúspěšný pěstitel dojde přes plot pro celý trs k někomu šikovnějšímu. I proto jsem ráda, že ke mně na zahrádku vidět není.
Pozor na přemokření
Na zahradě potřebuje hvozdík slunné až pohostinné stanoviště s dobře propustnou, hlinitopísčitou půdou. Je velmi náročný a vadí mu jediné – přemokření. Skvěle vypadá na skalce i okrajích trvalkových záhonů. Dorůstá do výšky dvacet až třicet centimetrů. V létě je možné větší trsy rozdělit a tak rozmnožit.
Foto: LaTera
