Jaro už nám konečně klepe na dveře. Našla jsem na zahradě první kvítky sněženek, a to znamená, že za chvíli pokvete celá zahrada.
Sněženkám se neříká poslové jara zbytečně. Většinou své něžné hlavičky dokážou prostrčit i skrz sníh, což letos nehrozilo. Pak se přidají modřence, po nich další cibuloviny, aby nakonec kvetla celá zahrada. Někdo možná zabrblá, že jarní cibuloviny dlouho nekvetou. Ale po zimě jsou pro mě i takhle malé květy, které vydrží jen pár dní, velká vzpruha.
Bez práce jsou i koláče
Sněženka je jedna z nejodolnějších zahradních cibulovin. Miluje vlhká místa pod keři. V podstatě se o ni vůbec nestaráme a ona nás každé ráno překvapí na trávníku v hojnějším počtu. Prostě ideální květina pro líné zahradníky. Je to tím, že se sama vysemeňuje a rozrůstá do šířky. Ani po odkvětu o ni nemusíme pečovat. Jen jí zežloutnou a seschnou listy. Cibule se zatáhne a po květině není na trávníku po většinu roku ani památka. Klidně jí nad hlavou celou sezonu sečete trávu a nic se jí nestane.
Náš tip – Když chcete mít příští rok ještě více květů a na více místech, rozdělte po odkvětu trsy. Zasaďte je na zahradě někam do podobných podmínek. Opatrně kus trsu vyrýpněte zahradnickou lopatkou v dostatečné hloubce, ať neporušíte cibulky. Krajní sněženky v trsu jsou nejmladší. Pak zasaďte do stejné hloubky.
Foto: Maru
