Zpívá se o tom v písničkách, píše v knížkách a vidíme to i v televizi. Štědrovečerní kapr neskončí na slavnostní tabuli, ale slavnostně je vypuštěn zpátky na svobodu do řeky nebo rybníka. Ale je to hloupost.
Hodně rodičů podobný slavnostní rituál postupuje kvůli dětem, aby se pak společně těšili hřejivým pocitem, jak kapříka zachránili a dali mu svobodu. Jenže všechno je jinak. Takovým vypouštěním kapra posíláte na smrt. Jenže na rozdíl od té rychlé, která by ho čekala po přesně mířeném klepnutí, bude tahle dlouhá.
Kapři si v kádích vesele plavou a otvírají na nás tlamičky. Při výběru se každý z nás snaží vyčíhat toho nejčilejšího. Všichni vypadají ve skvělé kondici, a také jsou, ale jen pro kuchyňskou úpravu. Ryby byly vyloveny a před prodejem sádkovány dva měsíce. Celou tu dobu spotřebovávaly svou nastřádanou energii, a pokud ho vhodíte zpátky do řeky či rybníka, nemá bez těchto zásob šanci do jara přežít.
Navíc když si kapra koupíte, tak ho pravděpodobně hned nejdete vypustit do volné vody. Nejspíš si chcete rybu jako symbol Vánoc nějaký čas užít. „Někdy rybu vezmete domů, dáte ji do vany a napustíte jí chlorovou vodu. Co je úplně nejhorší, tak jí někdo dá i teplou vodu, aby rybě chudince nebylo zima. A to je pak špatně, ta ryba nemá šanci na přežití,“ vysvětlil na Radiožurnálu ředitel Výzkumného ústavu rybářského a hydrobiologického Pavel Kozák, proč není dobré kapra vypouštět. Když jsou v rodině malé děti, rybu navíc ještě „dorazí“ krmením chlebem. Smiřte se s tím, že vánoční kapr je určený na vánoční stůl. Pokud ho koupíte, raději ho snězte, nebo dejte někomu, komu chutná.
Když nemůžete jinak
Když nemůžete být bez pouštění a chcete dát kaprům alespoň mizivou šanci na přežití, sežeňte si rybu v dobrém kondičním stav. Třeba od rybáře. Když takovou vypustíte hned zpátky do volné vody, má s ohledem na počasí a místo, kde vypouštíte, alespoň nějakou šanci.